۱. بیهوده؛ هرزه.
۲. (اسم) ویژگی سخن بیمعنی.
۳. (قید) [قدیمی] یله و سرخود؛ بیسرپرست.
اراجیف، بیمعنی، بیهوده، پوچ، ترهات، جفنگ، چرت، چرند، حرفمفت، ژاژ، ژاژ، عبث، لاطائل، لغو، لیچار، مزخرف، مهمل، هذیان، هرز، یافه
absurd, babble, blather, boloney, buncombe, frothy, gibberish, idle, malarkey or malarky, nonsense, nonsensical, old wives' tale, poppycock, rubbish, talk, tittle-tattle, trashy, twaddle, windy